Letecký kompas KI-13K

Sovětský magnetický kompas KI-13K byl častou výbavou vojenských letadel i vrtulníků, kde díky svým miniaturním rozměrům sloužil jako záloha složitějších navigačních a kompasových systémů. Býval často umisťován do osy letounu v zorném poli letce. Protože většinou sloužil pro pouhou kontrolu správných údajů ostatních navigačních přístrojů, bylo dělení jeho růžice poměrně hrubé, pouze s výraznějším vyznačením hlavních zemských směrů.

Základ kompasu tvořily dvě permanentně zmagnetizované jehly, spojené s kuželovou směrovou růžicí. Ta byla vodorovně volně otočná v kompasovém kotlíku z umělé hmoty, jehož přední část byla průhledná a zadní ukotvena do válcové schránky z nemagnetického kovu. V té bylo našroubováno montážní víčko a nalévací otvor tlumící kapaliny. Na spodní část kotlíku se uchycovalo pouzdro se dvěma jehlami pro kompenzaci kompasu. Celý přístroj byl na rám kabiny připevněn pomocí kruhového rámečku z lehkého kovu s fixačním šroubem. Kompas byl celý matně černý, všechny popisy v azbuce pak byly zvýrazněny fosforeskující barvou. Na zadní straně bylo vyryto jeho označení a výrobní číslo.

Kompas měl největší průměr 47 mm, délku 45 mm a hmotnost 60 g i s upevňovacím rámečkem.

B400/2